Hřbitov byl založen v letech 1878/79 a byli zde pochováváni i Židé ze sousedních dolnoněmeckých obcí Ličov, Heidenreichstein a Schrems. Dříve se zde nacházela obřadní síň a byt hrobníka, dnes zde najdeme 86 náhrobků, nestarší z roku 1880, nejmladší z roku 1934. Některé náhrobky jsou velké a zdobené (rodina Podzahradsky), jiné malé (děti), nebo nenápadné (polští židovští uprchlíci z Haliče z 1.světové války). Ze známějších novobystřických Židů jmenujme jména jako Wurmfeld (fabrikant, jejich potomek před několika lety zdejší hřbitov též navštívil), Popper, Pachner, Sametz, Fried, Weiss či Spiegel. Jako celek působí nyní hřbitov úhledným dojmem.

Židovská komunita v Nové Bystřici

O prvním příchodu obyvatel židovské víry do Nové Bystřice není známo nic bližšího.Ve Staroměstském registru provedených obřízek jsou z Nové Bystřice jako úplně první zmíněni Emil Kohn(1821) a Abraham Stern(1827).Teprve po roce 1848 začíná zápisů přibývat, přicházejí sem celé rodiny. V letech 1860 - 1904 existovala v Nové Bystřici židovská škola, kde mj.vyučoval i rabín Hermann Steiner , ušlechtilý, zbožný a velice vzdělaný muž, těšící se neobyčejné vážnosti novobystřických obyvatel (zemř. 1922, pochován se ženou na zdejším židovském hřbitově). U židovského hřbitova, založeného v letech 1878/79, se nacházela rovněž obřadní síň a byt hrobníka. Byli zde pochováváni i Židé ze sousedních dolnoněmeckých obcí Ličov, Heidenreichstein a Schrems. Dnes zde najdeme 86 náhrobků, nejstarší z roku 1880, nejmladší z roku 1934. Některé náhrobky jsou velké a zdobené(rodina Podzahradsky), jiné malé(děti) nebo nenápadné(polští židovští uprchlíci z Haliče z 1.světové války). Ze známějších novobystřických Židů jmenujme jména jako Wurmfeld(fabrikant, jejich potomek před několika lety zdejší hřbitov též navštívil), Popper, Pachner, Sametz, Fried, Weiss či Spiegel. Jako celek působí nyní hřbitov úhledným dojmem. Roku 1875 si zdejší židovské obyvatelstvo vystavělo vlastní templ v tehdejší Nádražní, nynější Vídeňské ulici, kde měli v prvním patře prostornou krásnou modlitebnu.(později Husův sbor, poté mládežnický dům). Tzv. Kultovní izraelitské společenství bylo v Nové Bystřici založeno roku 1893 Gustavem Weissem(do to doby spadali místní Židé pod Staré město).Z představených kultovní obce jmenujme např. Ludwiga Beera a Viktora Katze. Z živností, které místní Židé provozovali, jmenujme na prvním místě Wolfa Podzahradskyho, který v tehdejší Mlýnské, dnešní ulici pálil a šenkoval alkoholické nápoje (asi od r.1850,zemř.1897), od roku 1906 vlastnil též sodovkárnu..

Jeho syn Ludwig Podzahradsky poskytl roku 1900 10 000 zlatých na založení studentské nadace, poskytující každoročně stipendium jednomu chudému židovského a jednomu křesťanského studentu. Jelikož mezi křesťany bylo více opravdu chudých studentů, obdrželi většinou obě dvě stipendia. Druhý syn Josef Podzahradsky provozoval od vrchnosti pronajatou pálenkářskou živnost po otci, roku 1902 ji však vrchnost převzala do vlastní režie a Josef Podzahradsky později přesídlil do Vídně. V nedalekém Praunšláku pálili lihové nápoje rodina Friedova. Rudolf Fried byl od r.1931 správcem novobystřického panství ve službách židovské rodiny Kernerů z Vídně.Židovští podnikatelé se uplatnili ve zdejším textilním průmyslu..Ludwig Beer vlastnil mechanickou pletárnu, firma Popper syn tkalcovnu od r.1929 a Firma Wurmfeld továrnu v Albeři. Při sčítání obyvatel v roce 1924 zde žilo 76 izraelitů (např.evangelíků zde bylo tehdy vedeno 21).Když nahlédneme do prezenčních listin různých akcí ještě do roku 1938, najdeme zde vždy zastoupeno i tzv.israelitskou kultovní komunitu(např. při oslavě Benešových narozenin 1936 či smuteční vzpomínce k pohřbu prezidenta Masaryka 1937). 30. Září 1939 byla Izraelitské kultovní společenství oficiálně zrušeno a dům rabína v dnešní ulici a židovský templ, stejně jako židovský hřbitov zabráni. Firmy Wurmfeld a Beer byly spravovány německoříšským komisariátem, ve Wurmfeldově vile bylo sídlo Jaký byl přesně další smutný osud novobystřických tehdy přibližně i šedesáti Židů se nám vzhledem k absenci potřebných materiálů nepodařilo zjistit. Novobystřický starosta v dopise nadřízeným orgánům sděluje, že "prchající Židé si vše vzali s sebou a z cenností už zde nic není", ale kdo ví, jak to všechno vlastně bylo..Bruno Kern podle Hanse Hadam, autora historie novobystřického panství zemřel prý v Josefstad v Severních Čechách. Dnes si jejich život v našem městě a okolí můžeme připomenout pouze procházkou na starý židovský hřbitov.