První jednotřídní škola bývá v Nové Bystřici zmiňována již r.1661, umístěná tehdy pravděpodobně na zámku. R.1784 byla rozšířena o druhou třídu, 1827 o třetí, 1856 o čtvrtou a 1877 o pátou. Roku 1862 zdejší školu navštěvovalo 516 dětí, školy se tehdy již nacházely i v Albeři a Vojířově, vyučovalo se také v Artolči, Dobré Vodě, Potočné-Hradišti, Rejchýřově a Romavě. Roku 1875 byla v Nové Bystřici zřízena chlapecká měšťanská škola, které byla postavena i nová budova, dívčí měšťanka se datuje až z r.1896. Novobystřická měšťanská škola měla velmi dobré jméno a z toho důvodu ji navštěvovali i žáci z okolí Jindřichova Hradce.Ve stejném roce jako chlapecká měšťanka byla založena i tkalcovská škola, r.1921 zavřena pro nedostatek studentů. Roku 1886 založil německý školní spolek na zdejším zámku školku, od r.1896 bylo možno v Nové Bystřici navštěvovat též živnostenskou pokračovací školu a do 1.světové války měli zdejší Židé v židovské synagoze i vlastní židovskou školu. R.1903 byla po třech letech postavena dnešní školní budova v Hradecké (dříve Vídeňské, ještě dříve Pražské) ulici podle návrhu místního stavitele Ignáce Riebla s prostorami pro obecnou školu, měšťanku, živnostenskou pokračovací školu , školku a tělocvičnu. Po 1.světové válce byl v hostinci Potsch zřízen čtenářský kroužek, kde si lidé mohli přečíst tehdejší noviny a ve dvacátých letech založil učitel Lache ve školní budově městskou knihovnu. V Nové Bystřici působilo již v minulém století také poměrně hodně spolků. 1862 byl založen pěvecký a hudební sbor, 1871 mužský pěvecký sbor, 1877 střelecký spolek, 1900 tělovýchovný spolek, po vniku Československa Sokol a jiné české spolky, hrávalo se tu též divadlo a působil zde dobrovolný hasičský sbor. Během druhé světové války byla v budově bývalé zemědělské záložny zřízena hudební škola a městská tělocvična byla upravena na kino.

Kolem r.1900 byla dále u Mnišského rybníka postavena plovárna , vanovou koupel si bylo možno tehdy dopřát v městských lázních.Ve dvacátých letech tohoto století bylo v Nové Bystřici zřízeno Městské domovské museum se správcem František Wondrakem. Nacházely se v něm listiny ze 17. A 18.století, mj. privilegia hraběte Slavaty, udělená novobystřickým cechům, městské knihy, cechovní knihy tkalců, uniformy, helmy, staré zbraně a archeologické nálezy, z nichž nejstarším byla pazourková sekyra stará snad kolem 4500 let, nalezená v Nové Bystřici r.1911 v metrové hloubce. Spousta listin byla po válce zničena, vojáci jimi tehdy zatápěli nebo byla znehodnocena při kolektivní skartaci roku 1956. Do okresního archivu v Jindřichově Hradci přešlo r.1958 168 balíků listin, týkajících se Novobystřicka.